Šmoulové: Mise Zlobýl - malí modří hrdinové zasahují

Kouzelník Gargamel dělá problémy a ničí životní prostředí, takže je třeba mu zatnout tipec.

Věříte, že Šmoulové spatřili světlo světa už v roce 1958? To už je přes 60 let a několik generací, které s nimi vyrůstali. Poslední generace budou malé modré tvory znát nejspíš z animovaně-hraných filmů, ale stále se tu a tam v televizi objevují i klasické kreslené příběhy, které známe i my starší. Není tedy divu, že se jednou za čas objeví i stejně tematizovaná hra, jako je dnes recenzovaný titul Šmoulové: Mise Zlobýl.

Šmoulové bydlí ve své malé vesničce a zlý kouzelník Gargamel se neustále snaží je pochytat, to je klasické schéma všech příběhů. V aktuální hře toho chce ale docílit tím, že Šmoulům otráví prostředí a k tomu mu pomůže tajemná rostlina Zlobýl. Ta je nejen ošklivá, ale umí také zamořit okolí a také pochytat nepozorné Šmlouly. Naštěstí taťka Šmoula a Koumák jsou hlavy otevřené a vymyslí přístroj, trochu podobný tomu z filmu Krotitelé duchů, který umí nákazu léčit. Jednotliví hrdinové se tedy musí vydat na své mise, aby zaprvé vyčistili okolí a zadruhé také zachránili ty, které už rostlina dokázala chytit.

Postupně se ujmeme několika hlavních postav šmoulího světa a zahrajeme si třeba za Siláka, Koumáka, Šmoulinku nebo Mlsouna. Jednotlivé postavy jsou prakticky zaměnitelné a je tak nějak jedno, za koho budete hrát. Postup hrou je stále stejný. Postupně musíte projít několik různých lokací, abyste se dostali až ke zdroji, tedy do Gargamelovy sluje a jeho plány mu zatrhli.

Svou náplní je hra klasická plošinovka v uzavřených koridorech jako je třeba vesnička samotná, lesy, bažiny, ale také hrad nebo jeskyně. Většinou půjdete po jediné možné cestě, ale tu a tam narazíte na boční místa, kde můžete najít nějaké bonusy, nebo kam se dostanete třeba až později. Váš přístroj se totiž postupně bude moci vylepšovat, dokážete lehce poletovat nebo dělat úskoky. Celkově ale pořád mluvíme o lineární hře, kde nečekejte žádné velké přemýšlení vyjma občasných velmi základních environmentálních hádanek.

Vzhledem k tomu, že mluvíme o hře pro děti, nebyla by absence nějakého zásadnějšího nápadu takový problém jako je množství chyb a bugů ve hře. Problematická je už navigace k dalšímu úkolu, kdy někdy nevíte, kam se máte vydat, i když prakticky jiná cesta neexistuje. Jindy po vás hra chce naprosto přesně skákat přes houby, ale tomu brání často dost nepřesné ovládání. Nejhorší ale je, že mým klukům se hra jednou tak zhroutila, že omylem splnili úkol, který ještě neměli zadán a nepřišli jsme na jiné řešení než celou hru hrát zcela znova, protože se nedalo nijak pokračovat, a to je hodně smutné.

Pozitivní je, že hra vychází s českými titulky, což menším dětem sice nepomůže, ale ti starší si můžou už sami číst, co se po nich chce. Vše je vyprávěno pomocí velmi jednoduchých komixových výjevů a je vidět, že tady se celkem šetřilo. Celá hra je ale hodně krátká a dá se dohrát klidně za pět hodin. Pokud vás pak bude lákat vysbírat všechny bonusové předměty, můžete si pár hodin přidat.

Šmoulové nejsou úplně špatná hra, ale pokud ji porovnám třeba s dříve recenzovanými Tlapkovými tituly, tak ty jsou mnohem lépe zpracované. Pokud hru ale koupíte v nějaké pěkné akci, může děti několik hodin docela dobře bavit. Šmouly má přece každý rád ne?!